Jaké komplikace mohou potkat pacienty trpící ADHD?

O nemoci zvané ADHD jste jistě slyšeli. Jedná se o poruchu pozornosti s hyperaktivitou, kterou trpí zejména děti ve školním věku. Na úvod je však třeba říct, že ADHD se netýká pouze dětí, ale také dospělých. Zatímco dětští pacienti se učí s nemocí žít, učí se nemoc držet pod kontrolou a učí se kontrolovat své chování či výkyvy, u dospělých se porucha začíná projevovat trochu jinak, bohužel už není tak snadné se s nemocí naučit žít. Nemoc ADHD bohužel patří také k těm nemocem, u nichž mohou vzniknout určité komplikace.

Jak se nemoc ADHD projevuje, jaké jsou příznaky? To je otázka, kterou si kladou nejen rodiče dětí ve školním věku, ale také mnozí dospělí. U dětí se nemoc projevuje například tak, že děti nebaví dělat věci, které jsou zábavné, taktéž mají vybitou energii, jsou často nepořádné až zbrklé. Většinou bývají často napomínány, ale to je důvod toho, že jejich pozornost není taková jako jiných dětí.

U dospělých se nemoc ADHD projevuje trochu jinak. Nejčastěji se nemoc projevuje tak, že je člověk vnitřně neklidný, dospělý pacient pociťuje poruchu nepozornosti, neschopnosti, často zapomíná. Dokonce je emočně labilní, rychle se mu střídají nálady, hlavním projevem je také zkratkovité jednání.

Mohou při nemoci vzniknout komplikace?

Nemoc ADHD je nemoc jako každá jiná, což znamená, že i v tomto případě mohou vzniknout komplikace. Komplikace se často projevují u ADHD v případě, že je nemoc neléčená. Nemoc může způsobovat celou řadu problémů, a to v mnoha oblastech života. Komplikace se projevují jak v soukromém životě, tak často nemoc zasahuje i do vztahů a taktéž do sexuálního života.

Jak se nemoc vyšetřuje?

Pokud máte pocit, že právě vy trpíte nemocí ADHD, pokud jste na sobě zpozorovali příznaky nemoci nebo už komplikace u neléčené nemoci, zajděte ke svému praktickému lékaři. Ten vás pošle na testy, díky nimž lze předběžně zjistit, jestli trpíte nebo netrpíte ADHD. Začíná se často u psychologa, který se vyptává na příznaky, na školní úspěchy či na dětství. U dospělých se jde rovnou k psychiatrovi.