ADHD

Zdravím všechny rodiče a všechny, kteří mají s ADHD co do činění. Jsem rodič 13 letého Filipa a hned na začátku musím přiznat: žít s ADHD je opravdu velmi těžké.S Filipem máme výchovné problémy od školky.Filip nemá absolutně žádný problém s komunikací, dobře se adaptuje v jakékoli společnosti, inklinuje ke starším dětem, už od malička je rád středem pozornosti, je hlučný, někdy opravdu až moc, ironický, vulgární, taky někdy až moc, sebestředný, sobecký, kritický, ale ne sebekritický.

Má rád zbraně, akční filmy, wrestling, punkovou muziku. Kouří cigarety. Neumí se přispůsobit žádným autoritám, ani doma, ani ve škole. Škola je pro něj naprostou ztrátou času, což se velmi negativně odráží na jeho školních výsledcích. U ničeho nevydrží, málokdy něco dotáhne do zdárného konce. Na druhou stranu je hodně citlivý, bystrý, pohotový, schopný, umí se o sebe postarat za každé situace, má rád knihy, má velkou fantazii, miluje dějepis, kreslení, má rád svého psa, přírodu.Rád o všem diskutuje, má velký přehled, je sečtělý. Jezdíme po poradnách od Filipových 8 let, až letos, na můj popud, jsem ho vzala na vyšetření k psychiatrovi. Zkoušeli jsme i léčbu homeopatiky, spolupracuji ze školou. Je to vyčerpávající, stojí mě to s manželem nemalé úsilí, nehledě na finanční stránku. V únoru jsme dali Filipa na výchovný pobyt do Brna, na doporučení školy, s manželem jsme souhlasili. Bude zde až do konce května.

Neustále jsem ve spojení s etopedem a psychologem, ale podle nich Filip nespolupracuje a nechce se nikterak podílet na tom, aby se jakkoli změnil. Filip končí 8.ročník základní školy, nevím co a jak bude dál. Filipa to nezajímá, je velmi těžké ho něčím motivovat. Budu velmi ráda, pokud na můj příspěvek budete kdokoli reagovat. Ale já se nevzdávám, i když si někdy opravdu velmi zoufám, a ten, kdo má podobné starosti jako naše rodina, mě pochopí. Filip je můj syn, prvorozený, miluji ho, ale pochopit jeho myšlenkové pochody a názory je pro mě někdy dost nad mé síly.