už nemůžu

Dobrý den, Na těchto stránkách jsem poprvé. Syn je už od narození jiný. Měli jsme velmi těžký porod,následně měl pohybové problémy a museli jsme cvičit vojtovku. Chováním byl vždy jiný, ale lékaři říkali: batolecí vzdor vydržte. No držela jsem dva roky. Nyní jsou synovi 3 a diagnostikovali mu ADHDa slabý autismus. Zatím si hledám informace, jak postupovat při výchově atd. Ale musím říct že už jsem na dně. Dítě je to strašné (miluju ho,ale..)..Jsem s ním celý den. Nic s ním nejde dělat. Mívá hysterické záchvaty, bez příčiny. Najednou spadne nazad přímo na hlavu a řve a řve. Prořve třeba 4 hodiny denně. Takže jsme stále doma, pprotože venku ho nic nebaví, nic nechce dělat a jen řve. Nebaví mě se stále s někym hádat at si umravním toho nevychovaného spratka. Proboha proč jsou lidé tak zlí. Doma ho také nic nebaví a jen řve nebo zlobí, absolutně se nedá zabavit. Já jsem na zhroucení, sedávám brečim a klepu se. S manželem nám to přestává klapat, s přáteli se nestýkám protože syna nesnesou. Jsem pořád sama, se řvoucím dítětem. Já už fakt nemůžu. Prominte za celkem hloupý příspěvek,ale jáužto nemám ani komu říct. děkuju

Reakce

  • Jana Vojtová

    Palele (5.12.2012 15:22) reagovat

    Určitě v tom nejste sama, s podobnými pocity bojuje občas každá z nás, co má doma takto "postižené" dítě. Nejhorší je, když je člověk jenom zavřený doma sám, celé dny s dítkem, pak jsou nervy na pochodu. Potřebujete si občas odpočinout, aspoň na hodinku zajít s kamarádkou na kafe. Nám se s mužem osvědčila "střídavá péče". Máme každý jeden den v týdnu, kdy jdeme na hodinu na dvě sami někam ven, můj muž každé úterý na ryby, nebo někam s klukama, já mám středy, takže s kamarádkou na kávičku :). Tahle domluva funguje a když si na to s manželem zvyknete, bude se Vám oběma lépe dýchat. Zkuste to. Přeji pevné nervy a hodně trpělivosti, můžeme jen doufat, že jednou bude líp

  • denek kop

    denek kop (9.12.2012 23:05) reagovat

    Zdravim vsechny a musim rict, ze chapu vase rozpolozeni. Chemie neni to prave, ale je tu moznost - BIOFEEDBACK. At uz EEG biofeedback nebo HRV biofeedback. Neinvazivni moznost naucit mozek spravne fungovat! www.rovnesancedetem.cz

  • sarka valehrachova

    sarka valehrachova (30.10.2016 10:57) reagovat

    Mame to podobne.Hlucnost,rev,vztek,hazeni vecma a pisteni.Taky cvicil Vojtovku.Nevydrzi sedet furt lita dela naschvaly,provokuje nas i brasku.A to jsou dvojcata.ten druhy je postizeny jinak spis mentalne.Taky se na nas lidi divaji skarede ze jsou nevychovani.Jsou jim tri roky.Jestli chcete napiste mi

  • Marie Koukalová

    trpaslycek (8.4.2013 19:02) reagovat

    Dobrý den, můj syn má diagnostikovánu těžkou formu ADHD, je mu 11 let a z vlastní zkušenosti Vám radím, abyste neztrácela hlavu, postupem času se to lehounce zlepšuje a nyní si o tom dokonce dokážeme spolu popovídat. Problémy má především jeho okolí a to je to nejbolestivější. Když byl ale menší, tak jsme se také s manželem střídali při hlídání - jeden den mu vymýšlel zábavu manžel, druhý den já - zkuste si aspoň jeden udělat pro sebe, mně to velmi pomohlo.

  • Edita Smolková

    Editass (14.4.2013 1:58) reagovat

    Dobrý den, náš syn má taktéž diagnostikováno ADHD. Na začátku jsme také byli proti, aby náš syn bral jakékoliv léky. Byl nám předepsán Ritalin. Paní doktorka nás ujistila, že to není žádná droga a že jde jen o lepší prokrvení mozku. Vůbec nás neinformovala o vedlejších účincích.Náš syn po zahájení terapie ztratil veškerou chuť k jídlu, takže jsem ráno vysazovala dávku a ve škole měl jen jednu. I tak se chuť nevrátila. Nedávno syn onemocněl a shodou okolností jsme na pohotovosti potkali jednoho vynikajícího doktora který nám v minulosti dost pomohl s jiným problémem. Během ošetření jsme vzpomenuli ritalin. Tenhle pan doktor je doktor, kterému nejde o ziska zisk pro farmaceutické firmy, ale o dobro pacientů. Řekl nám, že s Ritalinem má velmi špatné osobní zkušenosti. Díky tomu jsem začala shánět bližší informace a podívala se na dokument Smrtelný omyl. Můžete namítat, že ty lidi z dokumentu neznáme, ale jelikož to řekl i pan doktor musím s tím souhlasit. Zkuste udělat to, co mi poradil. Vemte si dávky léků za své dítě a uvidíte adokonce pocítíte, že nejde jen o běžný lék, ale drogu. Je to pěkná pecka. Zkuste to na sobě než to dáte svému dítěti. Raději ať má pár poznámek než aby byl na takovém driáku.

  • Kristýna Kovářová

    Kristýna Kovářová (1.6.2013 11:14) reagovat

    Dobrý den, posílám blog jedné maminky s autistickým dítětem. Nevím jestli Vám čtení pomůže. Je tam ale i mail na maminku, takže byste se mohla na cokoliv zeptat. ;-) Přeji hodně sil. http://www.auticekjenicek.blogspot.cz/

  • Sylvie Navarova

    Sylvie Navarova (23.11.2013 6:55) reagovat

    Dobrý den, rodiče, pokud jste z Ostravy a okolí, můžete se s dětmi, které mají ADHD a chodí do 1.-4. třídy ZŠ zúčastnit zdarma projektu DALEKOHLED, kde s dětmi cvičí dětská neuroložka a cvičení také naučí vás. PhDr. Sylvie Navarová, sylvie.navarova@smrov.cz

  • Jitka Šimková

    Jitka Š. (9.1.2014 18:51) reagovat

    Jak já Vám rozumím! Mám snad do puntíku to stejné doma. Už také moc nevím, kde brát sílu to vydržet a hlavně naději,že mu dokážu někdy pomoci. Mému synovi je něco málo přes 2,5 roku a doopravdy jakoby jste ve svém příspěvku popsala naši domácnost... Od porodu přes záchvaty po nepochopení okolí a širší rodiny. Snad bychom si mohly být navzájem oporou.když procházíme stejným. Hlavně mám pocit,že to nemám komu říct, že mne nikdo z mého okolí, kdo to nezažil nechápe.

  • Magdalena K.

    Magdalena K. (14.1.2014 16:53) reagovat

    Mám 3,5 letého syna a máme to stejné. Náročný porod, cvičení vojtovky, návštěva různých odborníků..komplikace s okolím, nepochopení, ztráta přátel a také nějak se vyhýbáme velkému kolektivu, dětských hřišť. Kolik mamin nechápe a oboří se na mě, jak mé dítě je nevychované a atd.. a ty záchvaty. Je třeba jiný režim a nejhorší je nepochopení v rodině. A co teprve MŠ a co vše nás čeká ještě v ZŠ

  • sarka valehrachova

    sarka valehrachova (31.10.2016 12:56) reagovat

    Dobry den.cetla jsem vsechny diskusni prispevky a musim rict ze jsem se tam poznala.A to mame dvojcata a obe "postizena".Jsme s manzelem na vse sami a jsme uz dost vycerpani.A okoli nam to moc neusnadnuje.I my jsme se setkali s nepochopenim.Proto hledam nejakou kamaradku se stejnym problemem.Ani ja si nemam s kym popovidat.Byla bych rada,kdyby se nekdo ozval.Sarka

  • Jiřina Řezníčková

    s proudem (10.3.2014 15:53) reagovat

    Mám to štěstí, že na tom Kája není tak zle. Vzdorovitost a naschvály jsou jen občas a agresivní chování jen v případech, kdy cítí nepřátelské prostředí. Nejvíc pomohlo, podle mého názoru, že si našla kamarádku, která je stejná. Nechápavost veřejnosti je opravdu tristní. Už pár dní přemýšlím o projektu v rámci mateřského centra. Interaktivni loutkove divadlo, kde by se hrála imaginarni scenka. Např. "zlobivý' kluk chce vzit kamarádovi hračku a povidali by se vsechny myslenkové pochody jako: prines si tu hracku, abu se s ni vytahoval, ja bych ji chtel, proc mi ji proste neda, vzdyt mu koupi novou a zaslouzil si ji vubec, proc ne ja, a v zaveru by se to zastavilo a deti by meli navrhnout, jak to vyresit: jaky trest by byl vhodny a treba zahrat tri konce podle nametu, s tim, ze: je to nespravedlive, za vsechno muzu jen ja, proc neni potrestany i ten druhy, take se nechoval moc hezky, priste vam to osladim jeste vic, kdyz jsem podle vas zly, tak budu, proc bych se mel menit, když to stejne nikdo neoceni, nebo prijmam trest, udelal jsem chybu, maminka by nemela radost, priste to udelam takhle....

Přidat reakci

Pro účast v diskusi se musíte registrovat nebo přihlásit.