Jak to jako rodič přežít a dítě vést správně

Prosím vás o vaše zkušenosti. Máme 9letého syna, ADHD u něj bylo diagnostikováno v 1. třídě. Díky paní učitelce teď školu zvládáme lépe než na začátku. Pochopila, že jde o nemoc a ne o nevychovanost. Hurá. Doma to je ale hrůza. Poslední dobou je drzý, odmlouvá, když po něm něco chceme tak se jen vzteká, křičí, je hrubý. Vše potom řešíme křikem, zákazy apod. Vím, že je to špatně, ale jinak se s ním nedomluvíme. Můžete mi prosím někdo poradit jak přimějete dítě k tomu, aby udělalo co má, aniž by se vztekalo a bylo z toho doma dusno? Bohužel mám pocit, že svým přístupem v něm pěstuju spíše pocit toho, že je zlobivý apod. Víte o nějaké dobré literatuře, která by mi pomohla toto řešit? A poslední věc, chodíme k psychiatričce, ale mám pocit, že jenom pro recept na ritalin. Psychoterapie asi je věcí psychologů či by to s ním měla dělat ta psychiatrička? Díky moc za vaše rady a držím palce všem rodičům, je opravdu náročné to někdy přežít a nezbláznit se z toho jak doma, tak bohužel i okolí, které to vůbec nechápe.

Reakce

  • Petra Halířová

    Petik (15.1.2012 19:42) reagovat

    Dobrý den, úplně Vás chápu. Máme syna 7 let, také ADHD a někdy je to fakt mazec. Ale řekla bych, že my toto období máme tak nějak už za sebou a už pochopil, že jsou určité hranice, za které prostě není možný přístup ;-) . Jinak my spíše než doma právě bojujeme s okolím. problémy ve škole, prostě v kolektivu je problém. Není agresivní, to ne ale prostě celkově, všude být první, když tomu tak není, je zle, boří se svět atak.. Jj úplně to znám no a občas je to fakt na zbláznění :-( Jinak zkuste tuto četbu, třeba Vás to k něčemu inspiruje. Také už jsem objednala. ;-) http://www.zbozi.cz/vyrobek/adhd-porucha-pozornosti-s-hyperaktivitou-michal-goetz-petra-uhlikova/ Mějte se moc hezky a hlavně pevné nervy přeji.

  • Monika Pavelcová

    cajska (17.1.2012 21:47) reagovat

    Dodrý den, díky moc za reakci. O té knížce jsem už přemýšlela, takže není co řešit a objednávám. My teď bojuje s tím, že jakmile není po jeho tak je zle. Mohla byste mi napsat váš email, pokud vám to nevadí, ráda bych se rozepsala a poptala po vašich zkušenostech trochu podrobněji. Díky moc.

  • Eva Jakešová

    Evcaj (18.1.2012 9:11) reagovat

    Dobrý den, můj email Jakesova.e@seznam.cz. Jinak u nás to bylo stejné s tím, že když nebylo po jeho tak bylo zle.Proto jsem také okamžitě kontaktovala jeho děts.psych. Syn je teď úplné zlato, alespoň oproti tomu, jaký byl před měsícem.

  • Petra Halířová

    Petik (18.1.2012 23:01) reagovat

    Dobrý večer a kdyby jstechtěla i můj meilik a popovídat a rozepsat se, jsem Vám i já k dispozici ;-) petula.halirova@seznam.cz je to někdy opravdu náročné a ráda si také vyměním zkušenosti a názory, tak neváhejte a písněte. :-) Pa pa.

  • Markéta přibilová

    Markéta přibilová (29.6.2012 12:08) reagovat

    Dobrý den, provozujeme online poradnu, která se zaměřuje na problematiku SPUCH u dětí. Poradna funguje zdarma 24hodin denně a najdete ji na adrese http://poradna.alfabet.cz. Mohou se na náš obrátit rodiče dětí se SPUCH, učitelé a další lidé, které zajímá tato problematika.

  • Eva Jakešová

    Evcaj (17.1.2012 21:20) reagovat

    Dobrý den, mám sice teprve 5 letého syna, ale musím říct, že to s ním v poslední době bylo už k nevydržení... bral vitamíny, ale očividně to nezabíralo... vztekání snad každých 5 min. cokoliv jsme po něm chtěli...například jen oblékání a usínání a nakonec vstávání byl horor!!! Začal být agresivní..Nakonec jsem zavolala jeho psychiatrovi a ten mi řekl, že vitamíny již zřejmě nebudou stačit. Syn dostal kapky na uklidnění a musím říct, že je to teď velká změna! Večer usíná nejpozději do půl 9(což je zázrak jindy ještě ve 23 hod. pobíhal po bytě) a hlavně jde spát bez vztekání ! Ráno vstává dřív jak já a i ve školce spolupracuje hezky...samozřejmě, že se občas naštve, ale to snad každé dítě ne? Už to zvládá líp. Navíc jsem si koupila knížku na doporučení našeho psych. Porucha pozornosti s hyperaktivitou a našla tam skvělý způsob jak jej motivovat... zavedli jsme žetonový systém odměn... za to, že se sám bez řečí obleče,obuje,umyje,vyčistí zuby,uklidí pokojíček atd. atd. získává žetonky a ty pak může vyměnit za u nás př. večerníček, pohádku na dobrou noc atd. zbytek si šetří, protože za další našetřené žetonky si může vybrat výlet do Galaxie, kino, bazén, a nebo mu koupíme knížku či hračku - je to za více žetonů. A musím říct, že to zatím funguje! Samozřejmě, že mu to nemusí vydržet, ale my s manželem nepolevíme a on musí pochopit, že když nebude spolupracovat tak nebude mít např. večerníček, který zbožňuje!!! Tak přeji pevné nervy!!!

  • Martina Frouz V.

    Martina (27.1.2012 11:10) reagovat

    Dobrý den, moje dcera taky brala ritalin, ve škole v pohodě a doma na zabití. Můžu se Vás zeptat, zda nemáte problémy s tím aby ho syn bral kdy má? A kdy bere poslední? Mě se podařilo dohlédnout na to, aby ho dcera vzala ráno, než jde do školy, ale ve škole už ho nebrala a doma taky ne. Při tom už je velká, dnes jí je 14 let a to fakt nejde, abych musela hlídat i to, zda si veme ve škole léky. Poslední měla brát ve dvě odpoledne. Na všechno má v mobilu připomínky ale kašle na to. Od minulého měsíce máme Strateru, ta se bere 1x denně ráno, a od té doby se s ní dá celkem slušně domluvit i odpoledne. Zaplať pánbůh, už jsem nedoufala.

  • Monika Pavelcová

    cajska (29.1.2012 19:40) reagovat

    Dobrý den, s ritalinem máme stejné zkušenosti jako vy. Ve škole dopo dobrý, ale odpo hrůza a doma večery ještě horší.. Strateru jsme taky zkoušeli, jenže syn po ní měl velké nechutenství k jídlu, tak jsme byli nuceni přejít zase k ritalinu. Zatím ho bral jen ráno, teď budeme zkoušet, že si ho veme na odpolední vyučování ve škole po obědě. Chce to sám, protože odpoledky jsou fakt problém. Tak doufám, že si ho veme a bude to lepší. Doktorka říkala, že tak kolem jedné by si měl brát poslední. Zkoušíme zatím jenom půlku po tom obědě.

  • Zuzana Čapounová

    Zuzana Čapounová (17.5.2012 13:06) reagovat

    Zdravím vás všechny! Ráda bych se podělila o své zkušenosti….. Máme šestiletého syna. Problémy s jeho chováním a výchovou se mi zdály neúnosné už dlouho, a tak jsme před rokem skončili u dětské psychiatričky, která diagnostikovala ADHD. Já jsem se snažila změnit svůj přístup a aplikovat rady, které mi paní doktorka dala a co vyčtu v knížkách, něco zabírá, něco vůbec. Ale jaksi se s ním dokážu domluvit, vím už jak na něj, abych dosáhla toho co chci bez řevu a scén. I když i mně nervy občas ujedou. Manžel to ze začátku nezvládal, a tak šli se synem mnohdy jak dva berani proti sobě- řev, vztek…. Musím říct, že pokročil alespoň k tomu, že když už neví, jak na syna, tak řekne mě, ať to zkusím já, takže, takže už to pak není v takovém stresu (třeba ranní vypravování). Nicméně stále bojujeme na půdě návštěv, MŠ, výletů apod. Kdy vypadáme jak rodiče, které své dítě absolutně nezvládají, protože pro syna je problém vydržet někde v klidu i 5 min. On se nebojí, nestydí, všechno chce vyzkoušet, všude vleze, nebojí se, že se ztratí, žádný pud sebezáchovy. Některé kamarádky, když k nim přijdeme, to neřeší, nekteré jsou poněkud opatrnější, ale někde už po druhé ani zváni nejsme. Pravda je, že o 2 roky mladší dcera je taky pěkné kvítko, ale spíš hodně napodobuje bráchu (když je sama, dá se s ní v pohodě vyjít), takže když někde dorazíme, udělají ti dva pořádné tornádo. MŠ je kapitola sama o sobě, co paní učitelka, to jiný přístup a názor. V první třídě měl starší a docela přísnou paní učitelku, ale syn s ní pracoval jak hodinky, potřebuje zkrátka pevné vedení. Ve druhé třídě to byla samá stížnost, že jim vlezl tam a onam, že nerespektuje pravidla, že neposlouchá…….. Teď je ve třetí třídě a je to někde mezi tím (asi podle toho, jaký má syn zrovna den). To, co ho nebaví (vymalovávání apod.),to odflákne, ale co se týká znalostí, tak je výborný, i když vždycky prý odpovídá jen tak mimochodem (když děti sedí, a on si třeba chodí po třídě). Co mě ale třeba vadí je to, jak učitelky synovi předhazují, že zlobí , přestože jsem jim zprávu od lékařky dala a ví, že má ADHD. Například, když se šli podívat do základní školy a měli tam pečení perníků, tak syn nešel, prý že zlobí (mně řekla pí učitelka, že je divoký a že by jim tam něco rozbil),teď měli jet na školu v přírodě, syna tam nevzali, zase prý že neposlouchá (mně řekli, že usoudili, že by ho tam nezvládli). Řešili jsme odklad, který nám na začátku šk. roku doporučili v MŠ, ale v SPC nám pí pedagožka i psycholožka řekly, že pracuje dobře a že by do školy jít měl. Intelekt na hranici průměru a nadprůměru a že už mu MŠ nic nedá a bude tam dělat čurbes. Že nám dají nějaká doporučení pro školu, ale vlastně stejně bude záležet na pí učitelce. S panem ředitelem jsem mluvila, řekl, že syn není ani první ani poslední s ADHD a při vzájemné spolupráci to zvládneme. Ve třídě jich bude jen kolem 20 dětí (otvírají třídu navíc). Tak se nakonec i těším, že syn do školy půjde. Snad budeme mít štěstí i na paní učitelku…… Přeji vám všem pevné nervy a hoooodně tolerance. Zuzka

  • Dana Liptáková

    balmax (24.5.2012 9:12) reagovat

    Když čtu všechny příspěvky,vidím přesně svého syna.Bude mu sedm let,v září nastupujeme do 1.třídy po odkladu,který jsme dostali právě kvůli ADHD.Bohužel se ukázalo,že tato porucha není jediná a že syn má ještě k tomu Aspergerův syndrom.Nepřejte si vidět co je tohle za kombinaci poruch.Ještě vloni byl doma dobrý(pracovalo se s ním od 3 let) a v řízeném kolektivu hmmmm no co vám mám povídat.Jediné štěstí,že paní učitelky v MŠ jsou skvělé a poruchu respektují.Nyní ale už problémy i doma,ve škole bude mít asistenta pedagoga a můj skvělý anděl strážný(chudinka) nás dovedl i do rukou skvělých učitelek ve škole a jejich bezvadnému přístupu.Vědí co je čeká,jednoho Aspergera už tam mají a letos jim vychází z devítky.ADHD k tomu a máte přímo vražednou kombinaci(občas).Bereme Ritalin a mohu říct,že bez něj je syn mimo.Špatně reaguje na pokyny,vzteká se,je drzý a arogantní,nepřiměřeně reaguje na hlasité zvuky--osvobozen z hudební výchovy,dlouho mu trvá než se oblékne,musí se ke každé činnosti motivovat atd.Ritalin ho drží jak já říkám v našem světě a pomáhá mu užívat si dětství se vším všudy.V kolektivu vrstevníků však vyčnívá a nedokáže se zařadit,mluví jako dospělý a nevhodným způsobem se snaží přidávat třeba ke hře,pak je odmítán,nemá ve školce žádné kamarády a nebýt učitelek vůbec by ho kolektiv nebral.Tyto děti to nemají lehké ba naopak,je mi syna někdy až líto.Je nadprůměrně inteligentní což je vykoupeno vysokou daní.

Přidat reakci

Pro účast v diskusi se musíte registrovat nebo přihlásit.