jsme asi jiní

Zdravím Vás všechny.Konečně jsem našla stránky kde není téma staré(takové stránky z roku 2000 bych už zrušila).Mám 7 letého synka a teprv ted nám diagnostikovali ADHD,ale máme toho víc.Už od 1,5 let jsem poznávala ,že je syn jiný.Jednou jsem si říkala bud se zhroutím nebo se na vše vyprdnu.Vyprdla jsem se na okamžité uklízení hraček po dětech (ještě mám dcerku o 3 roky starší) a začala jsem pomalu zaměstnávat manžela.Se synem chodím od 1/2 roku na alergologii,foniatrii,logopedii atd.,protože má vadu řeči(patlavost).Kdy jsem nastoupila do práce manžel nezvládal výchovu a začalo domácí násilí.Rozvedla jsem se a jsem sama s dětma a pro samé starosti jsem si nevšimla problémů u dcery až ve třetí třídě jsme zjistili dyslexii a dysgrafii(dcera je velmi chytrá).Díky tomuto problému jsme přišli k pedagogicko-psychologické paní doktorce a ta nám doporučila u syna vyšetření a bum je to tu.Mě se velice ulevilo.Mé rodině a i jiným lidem ted říkám.Můj syn není blbec to blbci jste vi,že ho neumíte pochopit.Hodně lidí se nad tím pak zamyslí.Ano pár lidí s náma už nemluví,ale no a oni nám nepomáhají. Začínáme brát ritalin byl mi doporučen i od vychovatelek a asistentek z dětských domovů.Bere me ho jen v týdnu o víkendu chci,aby syn byl takový jaký je.Umím ho zabavit.Pořád něco vyrábíme,modelujeme stavíme..Nevím třebas někomu moje malá spověd pomůže.Nemohla jsem tu napsat víc asi by se to tu nevešlo a kdo by to chtěl číst.Jen podotknu syn spí od mala skvěle a jen mi nejde do hlavy,že za celé léta běhání po doktorech a centrech nikdo ADHD u něj neviděl( spíš nechtěli vydět).

Reakce